České Švýcarsko
Zdroj
Shutterstock

České Švýcarsko není jen Pravčická brána. Tahle místa musíte taky vidět

Národní park České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků v České republice. S celkovou rozlohou 79 km² vypadá jako pohádková země. Jsou tu skalní města, stolové hory, pískovcové útvary i atraktivní skalní vyhlídky. Inspirujte se našimi tipy a navštivte je!

České Švýcarsko právem patří mezi nejoblíbenější kouty naší země. První výletníci sem zamířili už v 18. století a turistické nadšení pokračuje dodnes. 

Tenhle národní park leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko. Zejména místní rádi hovoří o celistvé oblasti Českosaského Švýcarska.

Park si můžete projít pěšky, ale na své si přijdou i cyklisti, na které tu čeká celá síť cyklostezek. 

Pravčická brána se zámečkem Sokolí hnízdo

Začneme největším symbolem Českého Švýcarska, kterým je bezpochyby Pravčická brána. Jde o největší přirozenou skalní bránu na evropském kontinentu. Její rozměry jsou fascinující, rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru je 16 m, šířka 7–8 m a minimální tloušťka 3 m. Vrcholová plošina brány se nachází úžasných 21 m nad jejím dnem. K Pravčické bráně vás dovedou upravené stezky. Na jednotlivé vyhlídky pak vedou schůdky.

Po prohlídce tohohle pískovcového gigantu zamiřte na zámeček Sokolí hnízdo. Ten byl vybudován už roku 1881 na místě, kde původně stála dřevěná chatrč sloužící jako výčep. Původně byl zámeček využíván k ubytování hostů zdejšího rodu, dnes je tady galerie a restaurace vyzdobená původními malbami.
 

Pravčická brána
Pravčická brána je symbolem celého národního parku. Není ale jediným zajímavým místem v něm!
Zdroj
Shutterstock

Plavba na pramicích romantickými soutěskami

Vzrušující zážitek pro děti i dospělé je tradiční projížďka na pramici Tichou a Divokou soutěskou po řece Kamenici. Takhle si tu plout můžete zásluhou knížete Edmunda Clary-Aldringena. Ten povolal italské odborníky a pod jejich vedením se začaly soutěsky upravovat.

Byly zde zřízeny plovoucí chodníčky, mosty, tunely, lávky nad vodou a mezi soutěskami odpočinkové místo s restaurací. Slavnostní otevření Tiché soutěsky proběhlo roku 1890, otevření Divoké o 8 let později.

Plánujete-li spojit výlet k soutěskám s objevováním Pravčické brány, vydejte se brzy ráno z parkoviště nad Hřenskem k Pravčické bráně. Odtud zamiřte na Mezní Louku, na Tichou a Divokou soutěsku a následně zpět do Hřenska. Jednoduše se ale můžete na projížďku na pramici dostat z Hřenska po 2 km chůze proti proudu řeky. Podobně snadno se dostanete k soutěskám i z Mezné, Mezní Louky nebo Růžové.

soutěska řeky Kamenice
Svezení na pramici po Kamenici je úžasný zážitek!
Zdroj
Shutterstock

Dolský mlýn v Jetřichovicích

Zřícenina trojkolového mlýna a pily pochází z roku 1515. Po omezení činnosti mlýna se tu pálila pálenka a vařilo pivo. Později se místo stalo velmi oblíbené a sloužilo jako výletní restaurace. Ovšem po skončení 2. světové války byl Dolský mlýn opuštěn a začal chátrat.

Dneska jsou z něj jen zbytky obvodových zdí. Při návštěvě si nezapomeňte prohlédnout Královský smrk, který zde stojí víc než 180 let a tyčí se do výšky 27 m. Nejpohodlněji se k mlýnu dostanete z obce Jetřichovice po žluté turistické značce (čekají vás tu 3 kilometry).
 

Dolský mlýn
Dolský mlýn jste mohli vidět i v pohádce Pyšná princezna.
Zdroj
Shutterstock

Proč název „Švýcarsko“?

Samotný název České Švýcarsko vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko. Oblast na území Německa byla Švýcarskem nazývána už od 18. století, kdy ji takto pojmenovali švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na akademii v Drážďanech. Krajina podél Labe, kterou často malovali, jim připomínala jejich domovinu. 
 

Mariina vyhlídka

Původně požární pozorovatelna byla pro turisty zpřístupněna už v roce 1856. Bohužel několikrát vyhořela, ať už po zásahu bleskem, nebo kvůli nedbalosti turistů. V roce 2018 musel být altán svržen, ale dneska stojí na Mariině skále nový, který byl navíc vystavěn podle původního návrhu českokamenického tesařského mistra z roku 1856.

Z vyhlídky se vám naskytne fantastický panoramatický výhled do okolí. Spatříte například Růžovský vrch, Strážiště, Studenec a ostatní skály Českého Švýcarska. Chcete-li si užít romantickou chvilku, vydejte se sem na západ slunce. Ale počítejte se strmějším výšlapem. Z Jetřichovic se sem dostanete po červené značce.

Pavlinino údolí

Dlouhé kaňonovité údolí se rozkládá mezi obcemi Studený a Jetřichovice podél toku Chřibské Kamenice. Údolí se krásně klikatí a mimo jiné nabízí jedinečný pohled na skalní výklenek nazvaný Rusalčina jeskyně. Nachází se tady některé vzácné druhy rostlin a zvířat například přeslička luční nebo ledňáček říční.

Do Pavlinina údolí se dostanete z obcí Jetřichovice a Studený po červené turistické značce. 

Skalní hrádek Šaunštejn

Romantický skalní hrad Šaunštejn je další významné místo Českého Švýcarska, které rozhodně nevynechte. Šaunštejnu se dřív přezdívalo Loupežnický hrad, neboť místo skýtalo ideální útočiště k loupeživým nájezdům do okolí hamižných majitelů hradu Berků z Dubé.

Založen byl pravděpodobně ke konci 14. století a dneska vám poskytne famózní výhled na okolí Vysoké Lípy a části Českého Švýcarska s nejvýraznějším Růžovským vrchem. Cesta k tomu ovšem nebude snadná, připravte se na strmé schody v úzké spáře ve skále. Ale za tu trochu námahy to stojí. 
 

západ slunce na Šaunštejně
Západ Slunce na Mariině vyhlídce nebo na Šaunštejně? Tak na ten v životě nezapomenete!
Zdroj
Shutterstock

Růžovský vrch

Dominantou krajiny u Vysoké Lípy je bezpochyby Růžovský vrch. Historie je vcelku pestrá, původně tady stála kaple Panny Marie, poté pozorovatelna a dřevěná rozhledna, vyhlídková věž, kiosek a restaurace s menší ubytovací kapacitou. Ještě dnes zde najdete pozůstatky oné restaurace a dřevěný kříž. „Růžák“ ocení zejména milovníci klidu a neporušené přírody. Vydat se sem můžete z Růžové (po žluté turistické značce) nebo ze Srbské Kamenice.  

Příjemný výlet!

Zdroj